Dva roky v Dubaji: proč jsem odešel a proč se teď vracím jinak

Honza Sotona

Realitní specialista & Spoluzakladatel, Budujeme Spolu

Poprvé jsem stál na Sheikh Zayed Road a díval se nahoru na mrakodrapy, které tam nemají co dělat. Ne v tomhle vedru, ne v týhle poušti. A přesto tam stojí - jeden vedle druhého, prosklené, obrovské, dokonalé. Cítil jsem obrovskou pokoru. Vzniklo tam něco, co logicky vzniknout nemělo, a přesto to funguje líp než skoro cokoliv, co jsem viděl jinde.

Dubaj je hlučné, rychlé, progresivní město. A přece, když jdu večer jejími ulicemi - klidnými, čistými, bezpečnými - cítím totéž jako tehdy poprvé. Klid. Bezpečí. Úžas. Pokaždé, když se tam vrátím.

Město, které dává šanci

Dubaj je místo, kde můžete něco dokázat - ať už víte co, nebo to ještě nevíte. Nedají vám to zadarmo. Nebude to snadné. Ale šanci dostanete, pokud o ni budete stát a budete pro ni pracovat.

Dubaj neroste náhodou. Roste podle dlouhodobého plánu, který počítá s tím, že se za pár let zdvojnásobí - v obyvatelích, v rozloze, v ekonomice, v tom, co dokáže nabídnout. Vláda, kultura, ekonomika, mindset lidí v Dubaji - všechno je tam nastavené na růst. Pravidla existují, ale nejsou vytesaná do kamene. Když jim ukážete, že něco má potenciál a je to cesta vpřed, jsou ochotní ho posunout. Viděl jsem to i na tom, jak se země, která byla ještě nedávno hluboce konzervativní, naučila zůstat sama sebou a zároveň se otevřít celému světu.

Kde jinde na světě vezmou váš nejšílenější nápad a postaví ho ve velkém stylu? Udělají sjezdovku se skutečným sněhem uprostřed pouště, umělé ostrovy ve tvaru palmy viditelné z vesmíru, deštný prales pod skleněnou kopulí, jeden z největších aquaparků světa, nejvyšší budovu na planetě a jezera i fontány tam, kde by podle přírody měl být jen písek. Kde jinde najdete prostředí, které se nebojí do nápadu vložit jméno, peníze i energii?

Než jsem tam poprvé jel, měl jsem o Dubaji úplně jinou představu. Myslel jsem, že jsou bohatí díky ropě, ale zkostnatělí - uzavření vlastnímu názoru, nepřístupní světu. Dubaj mě v tomhle úplně vyvedla z omylu. Tam se nefláká nikdo. Tam se pracuje, staví, vymýšlí a posouvá dopředu s intenzitou, jakou jsem nezažil nikde jinde.

Kdo v Dubaji stráví čas, kdo tam chvíli pracuje nebo něco vlastní, ten tu energii nasaje do sebe. Je to injekce motivace, která vás postrčí dál - i potom, co se vrátíte domů. Roste se líp v prostředí, které samo roste.

Byt na Sheikh Zayed Road

Pracoval jsem jako steward pro Emirates - ne pilot, i když si to lidi občas pletou. Pilotní licenci PPL mám, lítám na Cessně 152 a 172 - jednu dobu jsem uvažoval, že si u Emirates dodělám ATPL a budu lítat i tam. Nakonec jsem zůstal stewardem. Bydlel jsem v mrakodrapu přímo na Sheikh Zayed Road, naproti Emirates Towers, ve velkém bytě s výhledem, o jakém se jinému člověku většinou jen zdá. Lítal jsem po celém světě. Firma se o mě starala způsobem, jaký jsem předtím nezažil - platili bydlení, vzdělání, zdravotní péči, dali mi uniformu, vozili mě do práce a z práce, vyšli vstříc, kdykoliv jsem potřeboval vyměnit let. Slevy na sport, jídlo, auta po celé Dubaji. Žil jsem život, který zní jako pohádka, protože jím skutečně byl.

A přesně tam se to zlomilo. Čím déle jsem tam žil ten krásný život, tím víc jsem myslel na rodiče doma - jak dřou v rodinné firmě, kterou budovali pro mě, zatímco já si v Dubaji užívám na náklady někoho jiného. Nebyla to logická úvaha, byla to výčitka svědomí. A tak jsem se vrátil. Cítil jsem, že mám být jinde.

Cesta zpátky

Do realit a financí mě nedostala kalkulačka. Dostala mě tam Patricie. Ukázala mi, jak Broker Consulting pracuje - poctivě, proklientsky, se stejnou filozofií, jakou nás učili v Emirates a jakou máme v naší rodinné firmě: klient především, beyond expectations. Klientovi doporučí to, co mu skutečně nejvíc pomůže, bez ohledu na provizi poradce.

Když jsem tohle pochopil a viděl, že přesně tahle firma začíná prodávat nemovitosti v Dubaji, věděl jsem, že se chci vrátit. Chci tam přivést klienty - poctivě, se zkušeností, kterou jsem si tam sám odžil.

Data si o Dubaji můžete dohledat kdykoliv - a měli byste. Ale než se pustíte do tabulek a výnosových procent, zkuste pochopit tohle: je to město, které dává šanci každému, kdo je ochotný pro ni pracovat. Já jsem tu šanci dostal. Rád vám ukážu, jak ji dostat taky.